Podobně jako v mnoha jiných oborech, i ve stavebnictví a kutilství existují termíny, které většině běžné populace příliš neřeknou. A to jsou, na rozdíl od některých jiných oborů, většinou v češtině, takže by mělo být snadnější vydedukovat, co se pod nimi skrývá. Jenže tak jednoduché to většinou není.
Příkladem může být pískování. Jedná se o věc, se kterou se ve výše zmíněných oborech setkáváme poměrně pravidelně, ačkoliv ne úplně nejčastěji. Běžnému člověku toho však mnoho neřekne, snad jen to, že má co dělat s pískem. Ale co?
V podstatě se, zjednodušeně řečeno, jedná o broušení či čištění za pomoci proudu písku, stříkaného pod tlakem ze speciálního zařízení. A ačkoliv se to příliš nezdá, má rozhodně poměrně široké využití. Mnohem širší, než bychom na první pohled řekli.
Onen proud může mít samozřejmě různou velikost, sílu i intenzitu, podle toho, k čemu jej právě používáme. Asi nejčastěji je spojován s čištěním fasád budov. Je to totiž v současnosti nejlepší způsob, jak z ní odstranit nejrůznější nečistoty, které se na ní za ty roky usadily, například díky zplodinám z výfuků automobilů.
Je to proces, který by měl být prováděn vždy předtím, než se fasáda natře, jinak zůstanou veškeré tyto nečistoty pod novou svrchní vrstvou, kde mohou dále působit. Nesmíme totiž zapomínat, že se často jedná o toxické materiály, které mohou v průběhu času fasádu narušit.
To však není jediná věc, u které se pískování uplatní. Takto totiž můžeme brousit i jiné materiály. Z těch menších se nejčastěji setkáváme se sklem. Koneckonců, všichni známe nádherné sklenice s vybroušenými ornamenty. Ty byly vytvořeny právě tímto způsobem, za pomoci úzkého, avšak silného proudu písku, který narušil vrchní vrstvu skla.
To samozřejmě nejdou jediná využití této metody. Ve skutečnosti jich je podstatně více. Proto není divu, že je tato metoda poměrně rozšířená, a pomalu se dostává i do povědomí široké veřejnosti. Rozhodně si to totiž zaslouží.